Osobní příběh o prvních začátcích v tradingu, nereálných očekáváních, štěstí začátečníka i tvrdém střetu s realitou trhu. Obsah popisuje chaos, chyby, psychický tlak a momenty, které formují většinu traderů na jejich začátku.
Když jsem se poprvé dostal k tradingu, bylo mi 18 let. S nejlepším kamarádem jsme tehdy hledali způsob, jak co nejrychleji vydělat peníze a být co nejdřív za vodou.
Škola nás nebavila a představa klasického zaměstnání už vůbec ne. Prostě jsme chtěli vydělávat, mít svobodu a užívat si život po svém.
Vyzkoušeli jsme toho opravdu hodně. Od různých online výdělků na internetu, které byly prakticky všechny scam, až po plány na vlastní módní značku nebo e-shop. A pak jsme úplnou náhodou narazili na trading.
A okamžitě nás to pohltilo.
Pořídili jsme si naši první knížku o tradingu a měli pocit, že jsme právě objevili něco, co nám kompletně změní život.
Pokud vás zajímá, o jakou knihu šlo, byla to legendární: FOREX – Jak zbohatnout a nekrást
A přesně tehdy začala naše horská dráha.
Na demu jsme moc dlouho nevydrželi. Po pár obchodech, kde jsme absolutně netušili, co vlastně děláme, jsme začali být v plusu.
A problém byl, že ty výsledky vypadaly až moc dobře.
Obchodovali jsme úplně jednoduše. Dívali jsme se na minutové grafy a nakupovali nebo prodávali podle toho, jestli svíčka zrovna rostla nebo padala. Zisky jsme brali hned po pár korunách a ztráty jsme nechávali otevřené, protože jsme byli přesvědčení, že se to vrátí.
Dnes zpětně bych to popsal jako absolutní pocitový trading bez jakéhokoliv systému, fundamentu nebo managementu.
Prakticky všechno špatně.
Jenže tehdy jsme měli pocit, že jsme objevili zlatý důl.
A právě to je na začátku možná nejnebezpečnější. Začátečník totiž často dostane falešný pocit, že trading je jednodušší, než ve skutečnosti je.
Měli jsme obrovské štěstí začátečníka.
Tenhle přístup samozřejmě nemohl dlouhodobě fungovat…
V obrovském hajpu jsme na reálný účet poslali všechny naše ušetřené peníze z brigád a kapesného. A tam přišel první tvrdý střet s realitou.
Peníze zmizely během chvíle.
Pamatuju si ten moment úplně přesně. Najednou člověk zjistí, že to celé možná nebude tak jednoduché, jak si představoval. Že trading není jen klikání do grafu a rychlé peníze.
A právě tehdy přišly první velké pochybnosti.
Je to vůbec reálné? Dává to celé smysl? Má cenu u toho pokračovat, když tomu vlastně vůbec nerozumíme?
A právě tam se naše cesty začaly pomalu rozdělovat. Kamarád od tradingu postupně odešel, ale já jsem u toho zůstal.
A musel jsem přijmout jednu důležitou věc.
Jestli to chci dělat vážně, musím začít opravdu studovat, hledat kvalitní informace a pochopit, jak trhy skutečně fungují.
Tohle je podle mě fáze, o které se skoro vůbec nemluví. Trading ti postupně začne lézt do hlavy úplně všude.
Ráno vstaneš a první, co tě zajímá, jsou grafy. Večer jdeš spát a přemýšlíš nad tím, co jsi mohl udělat jinak. Každá ztráta tě emočně rozhodí a každá chyba ti začne lézt do hlavy mnohem víc, než by měla.
A právě tehdy člověk začne dělat ty nejhorší rozhodnutí.
Otevírá obchody z nudy. Posouvá stop-lossy. Zvyšuje risk po ztrátách.
Do toho jsem celé dny a noci seděl u grafů, studoval dostupné kurzy a postupně mi docházelo, že pokud se chci posunout dál, budu muset trading ještě dlouho dotovat z normální práce.
A to je přesně ta část, kterou dnes sociální sítě skoro vůbec neukazují.
Začátečník totiž často porovnává svoje první měsíce s highlighty lidí, kteří jsou na trhu třeba 10 let. Pak má pocit, že selhává.
Přitom vůbec nevidí roky chaosu, ztrát a frustrace, které tomu předcházely.
Když se dnes ohlédnu na svoje začátky, měl jsem úplně stejná očekávání jako většina lidí, kteří do tradingu přijdou dnes.
Chtěl jsem rychlé výsledky. Rychlé peníze. A měl jsem pocit, že všechno půjde mnohem rychleji.
Udělali jsme obrovské množství chyb a tehdy mě to všechno dost bolelo. Dnes ale zpětně vím, že právě tyhle chyby mě zformovaly nejvíc.
Protože trading tě dřív nebo později donutí poznat nejen trhy, ale hlavně sám sebe.
